Cyklostezky
Region Liptov nabízí pestré možnosti pro cykloturistiku. Na jeho území se nachází dva národní parky Vysoké a Nízké Tatry, které jsou jako stvořené na horskou cykloturistiku. Kromě horských cyklotras mohou cykloturisté využít méně náročné trasy, například v okolí přehrady Liptovská Mara.
1. MLYNY OBLAZY
- Povrch: lesní cesta
- Vzdálenost: 6 km
- Obtížnost: středně těžký terén, zvlněný, některé úseky je nezbytné přejít pěšky
- Čas: 1 – 1,5 hod
Pokud máte chuť na trochu náročnější off-road stoupání a sjezdy, určitě to vyzkoušejte. Pravděpodobně už budete mít prošlý naučný chodník Kvačianska-Prosiecka dolina, takže budete vědět, jaký terén na vás čeká. Z Kvačian po červené značce k ústí Kvačianské doliny. Zde si podle možností nastavte nejlehčí převod, čeká na vás náročné stoupání na Hladkou skalku. Držte se raději na pravém okraji cesty, ke konci je terén dost technický s většími skalkami, později s hladkými skalkami v prudším stoupání. Doporučujeme raději sesednout a nejtěžší úsek tlačit kolo vedle sebe. Po tomto úseku na vrcholu je nádherný pohled na skálu jménem „Jánošíkova hlava“, sami uvidíte proč. Dále následuje už mírnější stoupání na vyhlídku do kanonu “pod Uhliskami“. Terén mírně klesá, stoupá, jízda na horském kole je radostí. Následuje stoupání na nejvyšší bod trasy – Roháč, kde určitě sesedněte a kochejte se nejkrásnějším výhledem na kaňon Kvačianské soutěsky. Nyní určitě oceníte, že je už konec stoupání a můžete se pustit dolů cestou, prakticky až k odbočce na Mlyny Oblazy. Pokud máte odvahu, můžete to zkusit chodníkem, ale doporučujeme na prudké klesání raději sesednout, než skončit se zraněním, máte-li méně odvahy, klidně pokračujte směrem na Huty. Po klesání odbočte vlevo před dřevěným mostem na Kvačianku. Poměrně pěkným terénem se dostanete až k mlýnům. Nazpět můžete kolo vytlačit chodníkem po modré značce na cestu, nebo cestou směrem na Huty a před mostem doprava na Kvačany.
2. SUCHOU DOLINOU
- Povrch: asfalt, polní cesty
- Vzdálenost: 12 km
- Obtížnost: lehký terén
- Čas: 3 – 4 hod
Trasa: Liptovské Matiašovce – Podmeštrová – Suchá dolina – Solisko a zpět
U hospody v Kvačanech odbočte na jihovýchod (Cesta do boční ulice), pokračujte polní cestou. Po mírném sjezdu odbočte vpravo do lesíku a za lavičkou přes Suchý potok odbočte doleva. Po křižovatce s hlavní cestou (Vyšné Matiašovce) pokračujte po ní až k prudké, přibližně 150 stupňové zatáčce (Podmeštrová), kde začíná prudké stoupání. Zde odbočte na východ na méně kvalitní asfaltovou cestu (Suchá dolina). Stoupáním s rozličnou obtížností pokračujte až na konec asfaltové cesty. Vpravo je viditelný Sivý vrch a Ostrá, patřící k Západním Tatrám, vlevo Holica, nejvýchodnější vrchol Chočských vrchů.
Nazpět si můžete vychutnat sjezd Suchou dolinou, ale pozor v zatáčkách na lesnická auta. Od Podmeštrové pokračujte po hlavní cestě až do Nižných Matiašoviec, kde za pozornost stojí hlavně římsko-katolický kostel sv. Ladislava, renesančně-barokní ze začátku 16. století s barokním opevněním ze 17. století s nárožními baštami a střílnami.
3. NA HAVRÁNOK
- Povrch: asfalt
- Vzdálenost: 25 km
- Obtížnost: lehká
- Čas: 3 – 4 hod
Trasa: Kvačany – Liptovská Sielnica – Hliník – Bobrovník – Havránok a zpět
Z Kvačian pokračujte hlavní cestou směrem Liptovský Mikuláš, na křižovatce u Brnic odbočte doprava, směr Rožumberok. Cestou kolem Liptovské Mary se vám naskytnou nevšední pohledy na všechny liptovské pohoří a jako bonus i Vysoké Tatry s majestátním Kriváněm. Za obcí Hliník na křižovatce odbočte na Bobrovník, respektive na Havránok nebo hotel Jamajka. Po prohlídce muzea ve volné přírodě pokračujte k hrázi, kde se nachází původní kostelík obce Liptovská Sv. Mara, která byla výstavbou vodního díla zatopená. U kostelíku je možnost občerstvit se v penzionu. Cesta zpět je stejná.
4. OKOLO LIPTOVSKÉ MARY
- Vzdálenost: 39 km
- Převýšení: 300 m
Trasa: Liptovský Mikuláš – křižovatka u Liptovské Sielnici (9 km) – Bešeňová (10,5 km) – křižovatka u Parizánské Ľupči (3,5 km) – Liptovský Mikuláš (16 km)
Trasa vede kolem vodní nádrže Liptovská Mara mírně až málo členitou odlesněnou Liptovskou kotlinou s pěknými panoramatickými výhledy na okolní pohoří. Existuje možnost zkrácení alternativní trasou přes Vlachy. Celá trasa zkratky je dobře sjízdná na silničních kolech.
Mapa: Podrobná cykloturistická mapa Orava – Liptov – Horehronie v měřítku 1:100 000 (list 2) z edice cykloturistických map VKÚ Harmanec.
5. DOLNOLIPTOVSKÁ
- Vzdálenost: 58 km
- Převýšení: 606 m
Trasa: Rožumberok – Liptovská Osada (15 km) – Liptovská Lúžna (5 km) – Železné (7,5 km) – Partizánska Ľupča (15 km) – Bešeňová (4,5 km) – Rožumberok (11 km)
Trasou je možné se dostat do západní části Nízkých Tater, její závěrečný úsek prochází Liptovskou kotlinou. Vede po poměrně rušné komunikaci, ale i po tichých lesních cestách. Zahrnuje jedno náročné stoupání a je sjízdná pro silniční kola.
6. KVAČIANSKA
- Vzdálenost: 47,5 km
- Převýšení: 523 m
Trasa: Liptovský Mikuláš – křižovatka u Liptovské Sielnici (9 km) – Kvačany (5 km) – křižovatka u Hutách (8 km) – Podmeštrová (10 km) – křižovatka u Liptovské Sielnici (6,5 km) – Liptovský Mikuláš (9 km)
Trasa prochází rozhraním Chočských vrchů a Západních Tater, díky čemuž je krajinářsky mimořádně atraktivní. Vede romantickou Kvačianskou dolinou i vyhlídkovým úsekem na zpáteční cestě. Na délce asi 2,5 km přes Kvačianskou dolinu je pro silniční kola sjízdná s problémy.
7. DEMÄNOVSKÁ
- Vzdálenost: 16 km
- Převýšení: 543 m
Trasa: Liptovský Mikuláš – Jasná (16 km)
Trasa vede Demänovskou dolinou, neznámější a nejnavštěvovanější dolinou v Nízkých Tatrác. Končí u Vrbického plesa. Je bez problémů sjízdná pro silniční kola.
8. HORNOLIPTOVSKÁ
- Vzdálenost: 59,5 km (A), 73 km (B)
- Převýšení: 280 m (A), 623 m (B)
Trasa: Liptovský Hrádok – Kráľova Lehota (4,5 km) – Čierný Váh (13 km) – Štrba (13,5 km)
Trasa varianty A: Štrba – Važec (7,5 km) – Kráľova Lehota (16,5 km) – Liptovský Hrádok (4,5km)
Trasa varianty B: Štrba – křižovatka u Štrbského Plesa (10,5 km) – Podbanské (15,5 km) – Liptovský Hrádok (16 km)
Trasa prochází územím horního Liptova na rozhraní Nízkých a Vysokých Tater. Společný úsek po Štrbu vede převážně zalesněnou dolinou Čierneho Váhu. Kratší (a zároveň pohodlnější) varianta A předpokládá návrat východní částí Liptovské kotliny. Delší varianta B zahrnuje poměrně náročné stoupání na Cestu svobody. Obě varianty jsou bez problémů sjízdné pro silniční kola.